Pelagićevo
Pelagićevo (v srbské cyrilici Пелагићево) je město v severní části Bosny a Hercegoviny, v Republice srbské, nedaleko Distriktu Brčko. Řadí se k menším sídlům; v roce 1991 mělo 2 233 obyvatel.
Pelagićevo se rozkládá v nížinné oblasti tzv. Posáví, v blízkosti silničního tahu Županja - Srebrenik. Svůj název má podle Vasy Pelagiće, srbského utopického socialisty konce 19. století (který byl v období existence socialistické Jugoslávie obzvláště ceněn, podobně jako například Svetozar Marković). Do roku 1970 nesla obec název Gornji Žabar (Горњи Жабар). Název Vasi Pelagiće neslo již dříve zemědělské družstvo, které bylo během kolektivizace v blízkosti Gornjeg Žabra zřízeno. V roce 1947 získalo město telefonické spojení a o tři roky později bylo napojeno také na elektrickou síť.
Pelagićevo je sídlem stejnojmenné opštiny, která má cca 10 000 obyvatel. Opština vznikla až po válce v 90. letech, kdy byla část původní opštiny Gradačac, která se nacházela na území Republiky srbské vyčleněna do samostatného celku.
Nedaleko obce se v oblasti zatopené pískovny nachází v celém okolí oblíbené Jezero Pelagićevo.
* Oficiální stránky
Pelagićevo se rozkládá v nížinné oblasti tzv. Posáví, v blízkosti silničního tahu Županja - Srebrenik. Svůj název má podle Vasy Pelagiće, srbského utopického socialisty konce 19. století (který byl v období existence socialistické Jugoslávie obzvláště ceněn, podobně jako například Svetozar Marković). Do roku 1970 nesla obec název Gornji Žabar (Горњи Жабар). Název Vasi Pelagiće neslo již dříve zemědělské družstvo, které bylo během kolektivizace v blízkosti Gornjeg Žabra zřízeno. V roce 1947 získalo město telefonické spojení a o tři roky později bylo napojeno také na elektrickou síť.
Pelagićevo je sídlem stejnojmenné opštiny, která má cca 10 000 obyvatel. Opština vznikla až po válce v 90. letech, kdy byla část původní opštiny Gradačac, která se nacházela na území Republiky srbské vyčleněna do samostatného celku.
Nedaleko obce se v oblasti zatopené pískovny nachází v celém okolí oblíbené Jezero Pelagićevo.
* Oficiální stránky
Mapa - Pelagićevo
Mapa
Státní území - Bosna a Hercegovina
 |
 |
| Vlajka Bosny a Hercegoviny | |
Bosna a Hercegovina je oblast, kde lze vysledovat lidské osídlení až do neolitu, v průběhu staletí byla obývána Illyry, Kelty, Góty a nakonec od 6. století n. l. Slovany. Místní Slované byli součástí Východořímské (Byzantské) říše, chorvatského či rašského království nebo Uher. Od konce 12. století se zde ale začala projevovat tendence k samostatnému vývoji, která z Bosenské bánoviny pod vedením rodu Kotromanićů roku 1377 učinila království. Odstředivé tendence šlechty a nepříznivé zahraničně politické okolností nakonec způsobily, že se země roku 1463 dostala pod nadvládu Osmanské říše, která Bosnu držela až do roku 1878, formálně až do roku 1908. Během panování osmanských sultánů došlo k významným etnickým přesunům původního obyvatelstva a země se výrazně islamizovala. Území bylo roku 1878 zabráno Rakousko-Uherskem, které tu vládlo až do konce první světové války. V meziválečném období byla Bosna součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (od roku 1929 Jugoslávie) a po druhé světové válce byl zemi udělen status suverénní republiky v nově vytvořené jugoslávské federaci. Po rozpuštění Socialistické federativní republiky Jugoslávie země v roce 1992 vyhlásila nezávislost, která byla následována bosenskou válkou, trvající až do roku 1995.
Měna / Jazyk (lingvistika)
| ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
|---|---|---|---|
| BAM | Konvertibilní marka (Bosnia and Herzegovina convertible mark) | KM or КМ | 2 |
| ISO | Jazyk (lingvistika) |
|---|---|
| BS | Bosenština (Bosnian language) |
| HR | Chorvatština (Croatian language) |
| SR | Srbština (Serbian language) |